Válka za Ukrajině nám ukázala, že starý dobrý granáty a dělostřelectvo má svoje místo i v moderním konfliktu 21. století. A tak určitě mnozí z vás začli přemýšlet nad balistickou ochranou, ať už helmách či neprůstřelných vestách. Tak jak to teda je – potřebuje prepper balistickou ochranu nebo ne?
Pár slov úvodem
Nebudu tady rozebírat konkrétní třídy odolnosti a co zastaví – ty jsou popsány např zde. Pouze si dovolím drobnou poznámku – balistickou ochranu třídy III+ (schopnou zastavit puškový náboj) poskytuje (až na pár výjimek) těžký ocelový či keramický plát vážící cca 3 kg. Musíme si tak uvědomit, že jako prepper nechci bojovat – chci přežít. Proto musím volit vhodný kompromis mezi dostatečnou úrovní ochranou a pohyblivostí.
Využití balistické vesty uvažujme pro dva scénáře, které nejsou zas tak nereálné. Protože jde o téma poněkud obsáhlé, v dnešním díle probereme válku. Dalśí situací pro kterou má balistická ochrana využití jsou různé občanské nepokoje (či pád státu), ale to až v dalśím díle….
Když přijde válka
Nechci rozebírat politiku a ideologii a řešit kdo koho může napadnout. Nicméně válka téměř za humny nám ukázala, že plnohodný konvenční konflikt mocností se týká i civilizované Evropy. Jak jsme na tom s využitím balistiky v tomto případě?
Pokud se podíváme na typy útoků v Rusko – Ukrajinském konfliktu z pohledu civilního obyvatelstva, jedná se o údery balistickými raketami, dělostřelectvem a drony s ručními granáty. Civilistu tak ohrožují střepiny vzniklé použitím těchto zbraní. A to nejenom střepiny ze samotné zbraně (granátu, rakety), ale i tzv. druhotné projektily (např části budov uvolněné a rozpohybované tlakovou vlnou výbuchu)
V uvažování nad balistickou ochranou se musíme zamyslet, jak budu jako civilista fungovat ve válečném prostředí (hlavně krátce po prvních úderech). Pokud bydlím na vesnici, nemusím víceméně balistickou ochranu řešit – údery výše zmiňovanými zbraněmi míŕí většinou na městské aglomerace. Pokud mám tu smůlu že bydlím ve městě, nastane jeden ze dvou scénáŕů.
Tím prvním je snaha o opuštění města. Ať už na na chatu, na vesnici k rodičům či do nějakého úkrytu mimo město. Druhým scénářem (když se rozhodnu ve měste zůstat z jakýchkoliv důvodů) je snaha přečkat údery nepřítele. Ať už běžet při zaznění sirény (či jiného oficiálního varování) do nějakého veřejného krytu, nebo přečkat v nějakém svém krytu (např. ve sklepě). A v obou pŕipadech se mi hodí protistřepinová ochrana.
Proti střepinám ochrání nejen vesta
Protistřepinovou ochranu definuje norma STANAG 2920. Tuto normu splňují všechny tzv. měkké balistiky (tŕída IIIa).
Pro tuto situací (válečný konflikt) bych neváhal kromě měkké balistiky i nad kvalitní lehkou balistickou helmou, která zajistí ochranu nejen před střepinami samotnými, ale i proti tzv. druhotným projektilům (letící kusy budov – cihly, apod) nebo např, padajícím částem poničených budov.
Kromě helmy samotné bych zauvažoval i balistickými brýlemi (např ESS Land Ops) či polykarbonátovým obličejovým štítem dle výrobce helmy.
Pár slov závěrem
Určitě pŕemýšlíte, proč řeším pouze protistřepinovou ochranu a neřeším ochranu proti střelným zbraním. Mám k tomu prostý důvod. Nějakou formu ochrany potřebuju proto, že nepřitel ostřeluje mé bydliště těžkými zbraněmi. V připadě postupující pěchoty naopak předpokládám, že stihnu utéct na bezpečné misto (např. venkov) nebo mě do bezpečí evakuují vládní síly. Rozhodně se nebudu pouštět do přestřelek s invazními silami (ale naopak se jim budu snažit vyhnout), protože jaksi nemám šanci pokud nejsem dobře zakopaná četa s palebnou převahou…..
Příště si povíme něco o využití balistické ochrany při občanských nepokojích / nebo kolapsu vnitřní bezpečnosti. A to už se budeme bavit o ochraně proti střelným zbraním….